BAD DAY TODAY...

čtvrtek 28. ledna 2016




Taky máte někdy den blbec? Já dneska jeden měla, a to B bylo fakt velký.

Ráno jsem si to jako každý čtvrtek namířila do gymu. Cesta trvá asi 3 km, ale dnes bylo tak krásně, že mi to vůbec nevadilo, spíš naopak.

Dokončila jsem sérii na břicho a začala poslední část tréninku - HIIT na páse. Dřív jsem tomu zrovna nefandila, ale tady se na to vždy těším. Ve fitku mají totiž speciální místnost s pásy, elipticaly, rotopedy atd., kde je tma a na stěně visí obrovské plátno, na kterém jedou různé klipy. Připadáte si jako v kině a je to naprostá bomba.

Kvalita nic moc, ale fotila jsem to za běhu :D Musela jsem využít, že tam zrovna nikdo není.

No a najednou mě tak napadlo, kde mám klíč od skříňky. Šáhnu do kapsy a je tam. Ale ne ten, co jsem chtěla. Místo klíčku od zámku jsem si ve spěchu vzala klíč od domu. Pecka :D Tím končí můj trénink. Vydala jsem se směr recepce. Tam jsem vysvětlila svou "super engliš" situaci a prokládala to zoufalým smíchem - ,,You have to save me. I need cut my padloooock!!!" Pobavila jsem všechny přítomné a nejvíc asi sebe.  Připadlo mi to celé hrozně komické. Navíc jsem měla to "štěstí", že dnes tu byla jen mužská obsluha. Vydali jsme se do šatny, kde jsem ostatní velice hlasitě  upozornila, že se blíží chlap :D (dost často tu totiž slečny chodí úplně obnažené). Jenže...ať se "můj zachránce"snažil sebevíc, zámek nepovolil. Zoufalství se stupňovalo a s tím i můj smích. A samozřejmě se bavila celá šatna. ,,This padlock is very good." - ,,Haha. It´s from Poundland." A pak že tam prodávají nekvalitní věci :) Nakonec to naštěstí nějak vypáčil (snad bude skříňka ještě funkční). ,,Thaaaank yoooou!". Při odchodu se na mě celá recepce culila - ,,See you soon." Myslím, že teď už si mě tu budou pamatovat. Naštěstí jsem prý nebyla první a asi ani poslední, komu se to stalo. Ponaučení - člověk může být blbec, ale i tak si musí umět poradit - a ještě k tomu v cizím jazyce :) Tím ale nekončíme.



Hladová jsem konečně dorazila k domu a pokusila se odemčít dveře. Nic. Podruhé. Zase nic....No do....to už si fakt někdo dělá srandu. Opět se dostavil zoufalý smích. Hladová, unavená, bez domova. Naštěstí mě vysvobodila moje superskvělá host mum, která si odskočila z práce a přijela mi otevřít zadní dveře. Nakonec jsme zjistily, že někdo zavřel zástrčku na dveřích, takže bylo nemožné se dostat dovnitř (už jsem si myslela, že jsem neschopná a neumím otevřít dveře, mám totiž celkově se zámky problém - kdo mě zná, tak ví :)). Díky moc.  Večer jsem svojí historkou pobavila celou rodinu.

Takže i takový den blbec může být vlastně super. Minimálně rozesmějete spoustu lidí.

E.


2 komentáře:

  1. Pamatuj si, že všechno zlé je pro něco dobré a určitě se to v dobrém vrátí :) třeba si díky tomu ve fitku najdeš nějakého bodybuildera :D
    Jinak jsem si založila blog, ve kterém chci přispívat o svém budoucím au-pair životě a byla bych moc ráda kdyby ses na něj podívala :) http://lifewithpetra-blog.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc. Já už mám svého "bodybuildera" v Česku :) Určitě mrknu. Přeji hodně štěstí a pevné nervy, občas to není lehké, ale stojí to za to.

    OdpovědětVymazat

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS